PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V roce 1999 vydali debut „Dejte plamenům co hoří“. Málokdo věděl, že tou dobou už za sebou měli demosnímek „Stín před tím“ (1996) a že českou scénu svědomitě brázdí od počátku devadesátých let, aniž by nějak výrazněji uhnuli od kurzu vytýčeného na počátku celého toho velkého trmácení. Cílem byla snaha osobitě zpracovat tradiční těžký kov a jak jste jistě správně pochopili, následující řeč bude o severočeských KRLEŠ.
Skupina ve svém středu hýčká zpěvačku Simonu Křtěnovou a velká výhoda z toho plynoucí je nasnadě. Přece jenom většinu metalových fanoušků tvoří mužské pokolení a pro ně má samozřejmě sledování (divo)žen(k)y za mikrofonem mnohem větší kouzlo. Simona navíc zpívat skutečně umí (pomineme-li mírnou manýru „americké“ výslovnosti češtiny). Ve srovnání s demáčem trochu ubrala na expresivitě projevu, což výslednému výrazu jen a jen prospívá, žádnou pokojovou květinku však nečekejte. Ostré hrany stále škrábou!
Zlepšení oproti předchozím nahrávkách je ale cítit ve všech směrech. Tak třeba texty. Ubylo rádoby „humoru“ ve prospěch „vážnějších“, i když typicky metalových, témat. Podíváme se tak například do již názvem celé desky avizovaného příběhu (Stephen King, správně) nebo třeba na pálení slovanských bohů. Jak říkám, klasika. Hudba pak balancuje na pomezí heavy metalu s občasnými úkroky k rychlejším „sypačkám“. Kromě zpěvu vyčuhují především kytarové eskapády „lotyšského blesku“ Jiřího Karpjuka - to je střelec beze vší pochybnosti a skupina jeho příchodem získala nejen skvělého kytaristu, ale taktéž schopného skladatele. Pochopitelně, tradiční deska má i tradiční řazení, takže se dočkáme i povinné (a vkusné) balady „Carrie“ (zase King, milánkové moji, opět trefa) a nástupcem ujetého „Kráv´n´rollu“ z prvotiny je bezesporu podobným syndromem postižený „Ostrov dokladů“. Skupina zbytečně neplácá milion nástrojů přes sebe (jak to bohužel má ve zvyku spousta našich rádoby symfonických kapel - radši nebudu jmenovat) a přestože černobílé klapky sem tam použije, je to vždy s rozmyslem a funkčně (např. finále „Kletby“ nebo mrazivá závěrečná věc „TO - kruh se uzavírá“, což je jasný vítěz pomyslné soutěže o nejlepší píseň alba!).
Skončeme tedy konstatováním, že v čistokrevném heavy metalovém ranku u nás těžko najdeme lepší a vyhranější kapelu, spokojeně pokývejme hlavinkou a plni optimismu, že to s tou naší scénou ještě není tak špatné, vyrazme na nějakou tu živou produkci KRLEŠ. Příležitostí je nespočet.
Je TO kovový Klaun, škrábe, kouše, tahá za vlasy a stahuje kraťasy... navíc umí pohladit šosem i kopnout do koulí, rýpnout červeným nošem do nastražených uší... Kýrie Eleison!
7,5 / 10
Simona Křtěnová
- zpěv
Jiří Karpjuk
- kytara
Radek Sádovský
- kytara
Jiří Zíma
- basa
Jiří Smělík
- bicí
1. TO
2. Čerti jdou
3. O čem vítr zpívá
4. Posledního kousne pes
5. Ještě jednou!?
6. Ostrov dokladů
7. Carrie
8. Kletba
9. TO ( kruh se uzavírá )
Perunovo requiem (2008)
Time To Rise - Best Of (2006)
Slzy Arkóny (2004)
TO (2001)
Dejte plamenům co hoří (1999)
Stín předtím (demo) (1996)
Vydáno: 2001
Vydavatel: SIA Production
Stopáž: 48:11
Produkce: Krleš
Studio: Hostivař (Praha)
Kontakt: mobil: 723 431 511 nebo 732 624 800 nebo 776 873 431
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.